Když chceš stihnout všechno, občas ti něco uteče

28. listopadu 2008 v 22:55 | Ape.in |  Writings

Procházím městem a pozoruji lidi. Každý někam pospíchá, tu a tam si někdo dokonce popoběhne. Nestačí se ani rozhlédnout kolem sebe, proto mi připadá, že do sebe za chvíli začnou vrážet. Kam jen všichni tak spěchají? Asi už někde měli být a jdou pozdě. Uvědomuji si, že i já jsem často jednou z nich. Domnívám se tedy, že téměř nikdo ze spěchajícího davu žádnou schůzku nemá. Proč tedy spěchají? Odpověď je snadná. Ze zvyku!
V dnešní době mají lidé pocit, že musí stihnout vše. Kdyby nedělali všechny věci včas a dobře, nahradil by je někdo jiný, kdo by tento úkol zvládl lépe. Před několika sty lety tomu tak ještě dozajista nebylo. Tenkrát ještě nikdo neměl důvod se za něčím hnát, ale s postupem času se situace začala stále více měnit. Najednou se objevily stroje, které měly lidem usnadnit práci, ale místo toho je úplně nahradily. A tak se lidé snažili vyrovnat strojům. Aby to dokázali, museli pracovat výkonněji a rychleji. Technický pokrok tedy zapříčinil zrychlení životního tempa.
Většina lidí si myslí, že když budou spěchat, stihnou vše. Jediné čeho dosáhnou je to, že jsou ve stresu, málo spí a pak jsou unavení. Obvykle se stravují ve spěchu a často nezdravě, a to vede k žaludečním vředům nebo k onemocněním srdce a cév. Tohle si ale nikdo neuvědomuje nebo možná nechce připustit. Všichni chtějí všechno stihnout, ale při tom zapomínají na to nejdůležitější. Zapomínají žít! Najednou zjišťují, že už nemají žádné přátele, se kterými by si mohli jen tak popovídat. Už se neumějí bavit, protože na zábavu neměli nikdy čas. Mnozí možná argumentují, že jejich práce je pro ně zábavou, ale ani taková práce nenahradí skutečnou zábavu, při níž se může člověk odreagovat. Pro hodně lidí je na prvním místě v životě jejich kariéra a pracovní postup. Těmto lidem utíká život pod rukama. Mnohdy ani nestihnou založit rodinu a ve stáří zjišťují, že už na světě nenajdou nikoho, o koho by se mohli opřít. Když už děti mají, nevěnují jim často dostatek pozornosti a později si to vyčítají.
Jenže jak jsou na tom lidé, kteří se nesnaží neustále něco stihnout? Mají se snad lépe? Nevím, ale myslím si, že ne. Oni sice nevěnují celý svůj život práci a nepokoušejí se vše za každých okolností splnit, ale občas jim může také něco utéct. Nevšimnou si toho a později zjistí, že něco zaspali. Nevyužili příležitosti nebo jim něco uteklo právě proto, že se to nesnažili stihnout.
Nemůžu soudit lidi, kteří nechávají většinu věcí "plavat", protože já jsem typ člověka, který chce stihnout vše. Často musím s lítostí konstatovat, že se mi to moc nedaří. Obětuji část svého volného času, abych se věnovala povinnostem, které považuji za důležité stihnout. Přesto si ale vždy najdu čas na své přátele, protože vím, že jsou v životě důležití. Bojím se, že jednoho dne skončím jako jeden z kariéristů, kteří tráví dny i noci v zaměstnání. Rodina je pro mě ale přednější a doufám, že tomu tak bude i v budoucnu. Ať už se v mém životě odehraje cokoliv, přála bych si, abych si jednoho dne mohla říct, že jsem nežila zbytečně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama