Povinná četba - Ílias

18. ledna 2009 v 19:00 | Ape.in |  Reader's Book
Základní informace:

Název: Ílias
Autor: Homér
Rok vydání: 1980
Překladatel: Rudolf Mertlík
Druh: Poezie
Bibliografické údaje: Homér,: Ílias. Odeon, Praha 1980

Informace o díle:

Místo a doba děje:
Příběh se odehrává před Trójou v posledních 51 dnech před tím, než byla řeckými vojsky dobyta. K jejímu pádu došlo roku 1184 př. n. l.

Námět:
Námětem této knihy se staly báje o desetileté válce v Tróji vyprávěné mezi lidmi v dávné minulosti.

Dějová osnova:
Řecký tábor sužuje tajemná nemoc a umírají vojáci. Je to jasné znamení Apollónova hněvu, a proto se shromaždují řečtí vladaři, aby objevili příčinu. Důvodem je to, že Agamemnón drží otrokyni Chrýseovnu, i přesto že ji chtěl její otec vykoupit bohatým výkupným. Achilleus navrhuje, aby Agamemnón otrokyni vrátil. Ten ji vrátí, ale vezme se jinou dívku, kterou je Achilleova Bríseovna. Achilleus se velmi hněvá a prosí svou matku, mořskou bohyni Thetis, aby jej pomstila. Thetis přemluví vládce bohů Dia, aby nechával vyhrávat Trójany tak dlouho, až si Řekové uvědomí, že bez Achillea jsou ztraceni. Ten souhlasí a v první bitvě jsou Řekové poraženi.
Trojský princ Paris si je vědom toho, že válku způsobil on, když unesl ze Sparty krásnou Helenu. Proto nabídne spartskému králi Meneláovi, že se budou o krásnou dívku bít. Kdo vyhraje odveze si krásnou Helenu i s poklady. Když už to vypadá, že vyhraje Paris, Meneláos se na něj vyřítí a dusí jej. Parida z této těžké situace vysvobodí bohyně lásky a krásy Afrodíté. Vítězství patří Meneláovi. Mezi oběma stranami nastane na čas příměří, ale pak trójský bojovník poraní šípem Meneláa, a protože byly porušeny mírové dohody, bude se ještě bojovat. V urputném boji navede Pallas Athéna Řeka Dioméda, aby zranil bohy bojující na straně Tróji. Řekové zatlačí Trójany až k bráně města. Trójský hrdina Hektor jde požádat bohy o přízeň a zároveň se u Skajské brány rozloučí s milovanou manželkou Andromaché a synem. Tuší, že už se z boje nevrátí. Poté vyzve Hektór na souboj jednoho z řeckých vladařů. Přihlásí se Aiás Telamónovec, a protože jsou oba hrdinové silní, souboj skončí nerozhodně. Další den jsou Řekové zatlačeni k lodím. Zoufalý Agamemnón se chce usmířit s Achillem a nabízí mu spoustu darů, ale ten je nepřijme a odmítne se vrátit do boje. Nastává večer a unavení vojáci odpočívají. Odysseus s Diomédem se vydávají na výzvědy do trójského tábora, kde zabijí dvanáct spících vojáků a ukradnou dva nádherné koně.
Příštího dne bitva zuřivě pokračuje a vyvíjí se příznivě pro Trójany. Proniknou do řeckého tábora, ale na nebi se objeví orel s hadem v drápech, který signalizuje, že je Řekové hluboce zraní. Bůh Poseidón povzbudí Aianty k boji a ti pak zadrží Trójany, kteří pronikli do tábora.Bohyni Héře se podaří uspat Dia, který dával pozor, aby bohové nezasahovali do války. Poseidón tak může přispět Řekům na pomoc. Aiás Telamónovec omráčí Hektora a Řekům se podaří vyhnat Trójany z tábora. Když se Zeus probudí,pošle Trójanům na pomoc boha Apollóna. Ten pomůže Hektorovi opět do boje. Trójské vojsko znovu pronikne do řeckého tábora a podaří se jim zapálit jednu loď. Patroklos, který má s Řeky soucit, poprosí Achillea, aby mu půjčil svou zbroj a vojáky. Achilles souhlasí, ale radí Patroklovi, aby se vrátil až zažene nepřátele od lodí.
On ho však neposlechne a v zápalu boje žene Trójany až k městu, kde jej Hektór zabije. Vezme si jeho krásnou zbroj, ale tělo vybojují Řekové.
Když se to Achilleus dozví, je nešťastný a slibuje Hektorovi pomstu. Požádá svou matku, aby mu nechala u Héfaista zhotovit novou zbroj a usmíří se s Agamemnónem. S novou zbrojí vyráží do boje a zabíjí mnoho Trójanů. Zeus dovolí bohům účastnit se bitvy. Achilleus zažene část nepřátel do řeky Skamandru, ale ta se vzbouří a žene se na Achillea. Pomůže mu až Héfaistos svým ohněm. Trójané prchají do města, ale Hektór se nedá zadržet pláčem svých blízkých a čeká na Achilla. Střetne se s ním a zakrátko padne. Achilleus se přiváže mrtvé Hektorovo tělo k vozu a vláčí jej kolem trójských hradeb. Achilleus spálí slavnostně tělo svého přítele Patrokla a pořádá na jeho počest závody. Devět dní vláčí tělo Hektora kolem Patroklova hrobu, ale to se nerozkládá, protože ho chrání bohové.Ti také vybídnou trójského vládce Priama, aby vykoupil tělo svého milovaného syna.
Priamos se v noci vydá k Achillovi a Hermés mu ukazuje cestu. V táboře padne Priamos před Achillea na kolena, políbí mu ruce a žádá ho o vrácení synova těla. Achilles souhlasí a oba společně povečeří. Zároveň přislíbí Priamovi 12 dní míru, aby mohli Trójané dostatečně uctít památku Hektóra a pohřbít jej. Priamos přiveze domů Hektorovo tělo a všichni truchlí. Celých devět dní se sbírá dřevo a staví se hranice, aby se mohlo spálit tělo. Hrdinovi ostatky uloží do zlaté schránky, kterou pohřbí.

Hlavní postavy:
Achilleus, rychlý v běhu - Syn Pélea a mořské bohyně Thetidy, byl chrabrý, ale i bezcitný, urážlivý, sobecký, nelítostný a hrubý, toužil po slávě. Uk.:"Netušil ani, že Achilla nemůže dojmout: nebyl to vlídný muž, muž laskavý, dobrosrdečný, naopak nadmíru drsný." "...syn Péleův dosáhnout dychtil slávy, a kalem si třísnil nezdolné ruce."

Hektór - Nejstarší syn Priama a Hekabé, manžel Andromaché, hlavní hrdina a vůdce Trójanů v trójské válce, usmrcen Achillem. Byl odvážný, dobrosrdečný, miloval svou zem a byl ochoten za ni dát i život. Měl smysl pro rodinu, miloval svou manželku a syna.

Priamos - Poslední král Tróje, s Hekabou a vedlejšími ženami zplodil 50 synů a 50 dcer, mezi nimi vynikají Hektór, Paris a Kassandra. Byl moudrý, miloval své děti.

Paris - Zvaný i Alexandros, syn Priama, bratr Hektora vyvolal trójskou válku. Byl to miláček žen, byl zhýčkaný a zženštělí. Jak mohl, vyhýbal se válce.

Helena s krásnými vlasy - Manželka spartského krále Meneláa, nejkrásnější žena své doby. Unesl ji trójský princ Paris a dal tak podnět k trójské válce. Nemilovala Parida, litovala svého odchodu z Řecka.

Rusý Meneláos - Syn Átreův, bratr Agamemnónův, manžel Heleny, po jejím únosu vyzve Řeky k zahájení trójské války. Byl pomstychtivý, chtěl získat Helenu zpět.

Agamemnón - Bájný král Mykén; vůdce Řeků. Nechtěl uznat svou vinnu, myslel si, že je nejmocnější, a že dokáže vyhrát i bez Achilla.

Patroklos - Syn Menoitiův, nejbližší přítel Achilleův; v trójské válce ho zabije Hektór a poté pomstí Achilleus. Chtěl pomoci Řekům, ale doplatil na to svým životem.

Hlavní myšlenka díla:
Hlavní myšlenkou díla je seznámit čtenáře (dříve posluchače) s průběhem války v Tróji, s událostmi, které se tam odehrály a vyzdvihnout kvality statečných hrdinů.

Umělecké a kompoziční prostředky:
Dílo je psáno chronologicky, pravidelným daktylským hexametrem. Opakují se v něm tradiční formule a stálé básnické přívlastky. Obsahuje mnoho popisů ( 2.zpěv - výčet řeckých a trójských vojsk ) a přirovnání - "Jako as nezmarný kanec též při půtce podlehne lvovi, kdykoli na horském vrchu se utkají s zuřivou myslí o skrovný pramének vody, vždyť oba dva chtějí se napít - kanec hlasitě chroptí, až lev ho pak zahubí silou, takto i Priamův Hektór pak vyrval oštěpem duši Patroklu Menoitiovci."

Hodnocení:

Kniha se mi velice líbila, byla zajímavá, ale v některých částech bylo příliš mnoho popisu.
Vypráví poutavý příběh z prostředí Trójské války. Po shlédnutí filmu Trója mě zajímalo, jak byl tento příběh napsán ve skutečnosti a objevila jsem určité rozdíly. Zklamalo mě, že zatímco ve filmu Helena Parida velice miluje, v knize lituje, že odešla od Meneláa a provdala se za nestatečného prince. - "Ale když takové zlo už nezvratně určili bozi, pak jsem se alespoň měla stát manželkou lepšího muže, který by vycítil hněv a potupné výčitky lidí. On však statečný není ni teď a nebude ani v budoucnu; proto, jak myslím, zlé následky zakusí jednou." Nelíbilo se mi, že Achilles, kterého každý považuje za největšího hrdinu, byl tak bezcitný a nelítostný. Líbilo se mi, jak šel Priamos vykoupit svého syna a zdálo se mi to opravdu dojemné. Zaujalo mě, že podle Ílias dokázal Heinrich Schliemann objevit skutečnou Tróju. - "Ke zdrojům krásných proudů již přiběhli, ze kterých prýští na povrch prameny dva, z nichž vírnatý Skamandros vzniká; vyvěrá v jednom z nich vždy teplounká voda a vůkol valí se ze zdroje dým, jak kdyby tam plápolal oheň. Druhý však teče i v létě, vždy studený tak jako kroupy, nebo jak mrazivý sníh neb led, jenž utuhl z vody. Nablízku pramenů těch jsou prostorné nádrže na praní, krásné, kamením zděné, kde právaly lesklá svá roucha před lety manželky trójské i jejich půvabné dcery, dokud ještě byl mír, než synové achájští přišli."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama