Povinná četba - Krysař

21. ledna 2009 v 18:02 | Ape.in |  Reader's Book
Základní informace:

Název: Krysař
Autor: Viktor Dyk
Forma: Próza
Rok 1. vydání: 1915
Bibliografické údaje: Dyk, V.: Krysař. Otakar II., Praha, 2000

Informace o díle:

Místo a doba děje:
Děj se odehrává v německém městečku Hammeln, které leží v Dolním Sasku, asi v 13. století.

Námět:
Námětem knihy se stala dávná pověst o krysaři z Hammeln, která je dnes známá zásluhou německých pohádkářů bratří Grimmů.

Dějová osnova:
Do města Hammeln přišel krysař, aby vyhnal z města všechny krysy. Vyháněl je pomocí magické píšťaly. Když na ni slabě hrál, všechny krysy šly za ním a on je navedl do řeky. Krysař se zamiloval do krásné dívky Agnes, která jeho lásku opětovala, ale měla milence. Jmenoval se Kristián a pracoval v obchodě svého strýce. Ve městě žil také rybář Sepp Jörgen. Lidé se mu smáli, protože vše chápal až druhý den. Nad městem se tyčila hora Koppel, na jejímž vrcholu byla propast. Lidé věřili, že je to brána do sedmihradské země. Ve městě byla hospoda "U Žíznivého člověka", kde se často uzavíraly obchody. V této hospodě se náhodně sešli dva konšelé a krysař. Krysař už vyhnal všechny krysy, ale konšelé mu nechtěli vyplatit smluvenou odměnu. Tvrdili, že smlouva je neplatná, proto se s nimi krysař pohádal a poté odešel. Rozhodl se opustit město, ale láska k Agnes ho táhla zpět. Když znovu navštívil hospodu, potkal tam podivného cizince. Byl to sám ďábel a přemlouval ho, aby hrál na svou píšťalu hlasitěji a hubil tak lidi. Krysař se ale nenechal přemluvit, a tak ďábel zmizel. Další den řekla Agnes krysařovi, že čeká s Kristiánem dítě. Smutná dívka vyšla na horu Koppel a skočila do propasti. Zoufalý krysař začal pískat na svou píšťalu, aby ulevil své bolesti a pomstil se městu Hammeln. Všichni lidé šli za ním na horu Koppel a skočili do propasti. Jediný, kdo se zachránil, byl Sepp Jörgen. Druhý den slyšel krysařovu píšťalu stejně zřetelně jako ostatní lidé včera. Jenže slyšel také pláč dítěte a ten přehlušil hudbu v jeho mysli. Rozhodl se, že najde dítěti novou matku a odešel ji hledat.

Hlavní postavy:
Krysař - Osamělý tulák, který pískáním na magickou píšťalu vyhání krysy z měst. Nikde se dlouho nezdržel. Miloval Agnes, pomstil se městu Hammeln za příkoří tím, že pomocí píšťaly odvedl jeho obyvatele do propasti.

Agnes - Mladá, krásná, usměvavá dívka, ničeho se nebála, milovala krysaře, spáchala sebevraždu skokem do propasti.

Sepp Jörgen - Rybář, vše chápal až druhý den, měl dobré srdce, byl silný. Jediný, kdo se zachránil, při krysařově pomstě.

Hlavní myšlenka díla:
Autor odhaluje některé negativní vlastnosti lidí(nečestnost, klam), jeho postavy musí učinit osudová rozhodnutí.

Umělecké a kompoziční prostředky:
Dílo je psáno chronologicky, autor používá personifikace(větvička jasmínu se zachvěla), metafory(propast-milenka sebevrahů), přirovnání(stál jako socha), popis a přímou řeč. Časté jsou krátké věty.

Hodnocení:

Kniha se mi moc nelíbila, obsahovala popisy, které vypadaly zdánlivě nesouvisle a zbytečně. Jejich důležitost se ukázala až v závěru příběhu. Jednotlivé kapitoly na sebe často nenavazovaly. Samotný příběh byl sice docela zajímavý, ale začal mě bavit až v okamžiku, kdy Agnes svěřila krysařovi, že čeká Kristiánovo dítě. V tomto okamžiku dostává příběh rychlejší spád a je mnohem napínavější. Myslím si, že se u této knihy musí trochu přemýšlet a je možná dobré znát i některé historické údaje. Na druhou stranu je to kniha, která se dobře čte a je krátká.

Ukázka:
Její ruka hledala jeho ruku. Krysař se nad Agnes sklonil.
V měsíčním svitu byla její bledost ještě bledší a krysaře děsila. Oči obou se setkaly. Hleděl vážně a pátravě, ale v jejích očích nenašel bázeň, pouze smutek. Z jejího hrdla, v němž slova tak dlouho umírala, řinula se slova tím bolestnější, že nevyčítala.
"Stalo se...Nemohu za to. Nemám ho ráda; cítím, že ho nemám ráda. A přece se to stalo"
A slabá Agnes náhle nabyla sil k prudkému a vášnivému výkřiku:
"Zab mne, zab mne! Nechci jeho dítě! Nechci je, nechci je!"
Napůl se vztyčila na loži a svírala krysařovu ruku, jako ji svírá tonoucí. Krysař sebou ani nepohnul při krutých slovech Agnes. Stál jako socha, jako přízrak. Ale jeho srdce sežehl mráz jediné vteřiny. Nezbylo v něm nic než krutá bolest.
"Zab mne," opakovala Agnes.
Pak opět klesla na lože. Ležela na něm bezvládná s uštvanýma očima toho, kdo dlouho marně hledal cestu a nemá již sil ji dále hledat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | 20. března 2011 v 12:37 | Reagovat

Docela mi to pomohlo při povinný četbě, díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama