Povinná četba - Malý princ

21. ledna 2009 v 18:27 | Ape.in |  Reader's Book
Základní informace:

Název: Malý princ
Autor: Antoine de Saint-Exupéry
Ilustrátor: Antoine de Saint-Exupéry
Překladatel: Zdeňka Stavinohová
Forma: Próza
Rok 1. vydání: 1946
Bibliografické údaje: de Saint-Exupéry, A.: Malý princ. Albatros, Praha 1984

Informace o díle:

Místo a doba děje:
Příběh se odehrává v africké poušti ve 20. století.

Dějová osnova:
Jednoho dne vypravěč příběhu havaroval s letadlem v poušti. Potkal tam malého človíčka, který chtěl, aby mu namaloval beránka. Vypravěč mu ho namaloval a stali se z nich velcí přátelé. Človíček byl malý princ a pocházel z jedné malé planety ve vesmíru. Na té planetě měl tři sopky, které každý den vymetal, aby nevybuchovaly a každý den musel také vytrhávat baobaby, aby se nepřemnožily a nezničily jeho planetu. Měl také květinu, o kterou se staral. Měl ji moc rád, ale květina byla domýšlivá a malého prince trápila. Jednoho dne se malý princ rozhodl svou planetu opustit. Naposledy dal vše do pořádku, rozloučil se s květinou a vydal se na cestu. Nejdříve se vydal na nejbližší planety, aby tam hledal nějakou práci a poučení. Na první planetě bydlel král, který všemu vládl, ale neměl žádné poddané. Nabídl malému princi funkci ministra spravedlnosti a velvyslance, ale malý princ odmítl a odešel. Na druhé planetě bydlel domýšlivec. Malý princ ho pozdravil a domýšlivec mu řekl, aby tleskal. Jak malý princ tleskal, domýšlivec smekal klobouk a zdravil. Potom chtěl, aby se mu malý princ obdivoval, tak malý princ řekl: "obdivuji se ti," a zmizel. Na další planetě bydlel pijan. Malý princ se ho zeptal proč pije a pijan odpověděl, že pije proto, aby zapomněl, že se stydí za to, že pije. Zmatený malý princ odešel. Na čtvrté planetě bydlel byznysmen, který stále něco počítal. To něco byly hvězdy a byznysmen tvrdil, že mu všechny patří. Pátá planeta byla ze všech nejmenší, vešla se tam jen pouliční svítilna a lampář, který ji stále rozsvěcel a zhasínal. Malý princ se zajímal, proč to dělá a lampář mu odpověděl, že to je příkaz. Jenže planeta se začala točit čím dál rychleji a příkaz se nezměnil, proto si lampář nemohl odpočinout. Na šesté planetě bydlel starý zeměpisec. Zeměpisec popsal malému princi co dělá a poradil mu, aby navštívil planetu Zemi. Na Zemi potkal malý princ hada a ten mu slíbil, že až se bude chtít jednoho dne vrátit na svou planetu, pomůže mu. Malý princ se vydal na cestu, šel dlouho až objevil zahradu plnou růží, které se podobaly jeho květině. Byl smutný, protože si myslel, že jeho květina je jediná svého druhu ve vesmíru. Lehl si do trávy a plakal. V tom se objevila liška, malý princ si ji ochočil a stali se z nich přátelé. Potom se malý princ vydal znovu na cestu a poznal vypravěče. Byli spolu na poušti už osmý den a docházela jim voda. Šli hledat studnu a když ji našli, napili se. Vypravěč se vrátil ke svému letadlu, aby opravil porouchaný motor. Když se druhý den vracel, viděl, jak si malý princ povídá s hadem. Domluvili se, že další den se malý princ vrátí domů a had mu pomůže. Vypravěč opravil motor a mohl se také vrátit. Rozloučil se s malým princem a oba se vrátili domů.

Hlavní postavy:
Vypravěč - Letec, který ztroskotá v poušti a pozná tam malého prince. Je dospělý, ale má pochopení pro děti.

Malý princ - Kouzelná pohádková bytost, pochází z malé planety ve vesmíru, má duši dítěte, je malý, vnímavý.

Hlavní myšlenka díla:
Autor představuje galerii typů lidských povah, odhaluje tajemství čistého srdce, dobra a krásy.

Umělecké a kompoziční prostředky:
Kniha je psána retrospektivně, autor používá personifikace (květina zakašlala), přirovnání (Byla srdci tak milá jako nějaký dárek), přímou řeč, alegorie.

Hodnocení:

Kniha se mi velice líbila, snadno se čte, protože má velká písmena a hezké obrázky. Je to kniha spíše pro děti, ale má hlubší obsah. Myslím si, že dokáže oslovit všechny generace. Každý si v ní najde to své, dítě zajímavý příběh a dospělý skrytou filozofii. V každém příběhu malého prince se skrývá poučení. Malý princ mi otevřel oči. Když jsem četla jeho putování po planetách, vždy mě napadlo, že takoví jsou přece i lidé na Zemi. Nejvíce mě zaujal příběh o byznysmenovi, protože si myslím, že takových lidí je v dnešní době opravdu hodně. Dále mě zaujala jedna moudrost, kterou řekla liška malému princi, když se loučili: "Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné." Snad se mi to bude někdy hodit v praktickém životě.

Ukázka:
Na čtvrté planetě bydlil byznysmen. Byl to člověk tak zaměstnaný, že při příchodu malého prince nezvedl ani hlavu.
"Dobrý den," pozdravil ho malý princ. "Vyhasla vám cigareta."
"Tři a dvě je pět. Pět a sedm dvanáct. Dvanáct a tři patnáct. Dobrý den. Patnáct a sedm dvacet dva. Dvacet dva a šest dvacet osm. Nemám čas ji znovu zapálit. Dvacet šest a pět třicet jedna. Uf! Dělá to tedy pět set jeden milión šest set dvacet dva tisíce sedm set třicet jedna."
"Pět set miliónů čeho?"
"Cože? Ty jsi tu ještě? Pět set miliónů... už nevím čeho... Mám tolik práce! Já jsem vážný člověk, nebavím se hloupostmi! Dvě a pět je sedm..."
"Čeho pět set miliónů?" opakoval malý princ, protože se nikdy v životě nevzdal otázky, kterou jednou dal.
Byznysmen zvedl hlavu:
"Za celých čtyřiapadesát let, co bydlím na této planetě, jsem byl vyrušen jen třikrát. Poprvé před dvaadvaceti lety chroustem, který spadl bůhvíodkud. Hrozně hučel a já jsem se čtyřikrát spletl v sečítání. Podruhé to bylo před jedenácti lety, měl jsem tehdy revmatický záchvat. Chybí mi pohyb. Nemám čas se jen tak potloukat. Jsem přece vážný člověk. A potřetí... zrovna teď. Říkal jsem tedy pět set miliónů..."
"Miliónů čeho?"
Byznysmen pochopil, že nemá žádnou naději na klid:
"Miliónů věciček, které vidíme někdy na obloze."
"Much?"
"Ale ne, věciček, které se třpytí."
"Včel?"
"Ale ne. Zlatých věciček, o kterých sní lenoši. Jenomže já jsem vážný člověk! Já nemám čas na snění."
"Ach ták, hvězd?"
"Ano, ano, hvězd."
 


9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Misha Misha | E-mail | 30. října 2011 v 13:05 | Reagovat

jéé, tento tvůj článek mi moc pomohl, máš to krásně vypsaný,děkuji ;))

2 jakiban jakiban | 30. října 2011 v 17:19 | Reagovat

podle mne je tento zápis úplně bezchybný skvěle se mi to čte :-)

3 :) :) | 18. dubna 2012 v 20:35 | Reagovat

skvělý článek, troufám si říct, že nejlepší co jsem na netu našla :D
děkuji mnohokrát, orpavdu mi moc pomohl :)

4 pěkný kecy pěkný kecy | 17. listopadu 2013 v 13:51 | Reagovat

komenty si píšeš sám ? :D

5 machals machals | 5. ledna 2014 v 13:14 | Reagovat

je to hnus

6 nikisolcik nikisolcik | 5. ledna 2014 v 16:17 | Reagovat

Hezke doufam ze ucitelka bude ve ctenarskem deniku spokojena. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.