Povinná četba - Strašidlo Cantervillské

21. ledna 2009 v 18:38 | Ape.in |  Reader's Book
Základní informace:

Název: Strašidlo cantervillské
Autor: Oscar Wilde
Překladatel: J. Z. Novák
Ilustrátor: Cyril Bouda
Forma: Próza
Rok 1. vydání: 1952
Bibliografické údaje: Wilde, O.: Strašidlo cantervillské. Albatros, Praha, 2004

Informace o díle:

Místo a doba děje:
Příběh se odehrává v Anglii, na zámku Canterville nedaleko Ascotu, v 19. století

Dějová osnova:
Americký vyslanec, pan Otis, koupil v Anglii zámek Canterville, ve kterém strašilo. Nastěhoval se tam spolu s manželkou, synem Washingtonem, dcerou Virginií a dvojčaty. Jediná věc, která se jim nelíbila, byla temně rudá skvrna od krve na podlaze u krbu. Byla to krev Eleonory de Canterville, kterou práve zde zavraždil její manžel Simon de Canterville. Jeho duch už tři století straší všechny obyvatele zámku. Washington Otis si se skvrnou nelámal hlavu a vyčistil ji "Pinkertonovým šamponem v odstraňování skvrn a nedostižným cídičem". Jenže skvrna se každý den objevovala znovu a dokonce měnila barvy (jednou byla i zelená), ale Washington ji vždy vyčistil. Nakonec se duch naštval a přestal. Ze všech sil se snažil vystrašit nové obyvatele zámku, ale nedařilo se mu to. Jednu v noci, když se toulal chodbami a chrastil při tom okovy, vykoukl pan Otis z ložnice a nabídl mu lahvičku "Tammanyho mazadla s vycházejícím sluncem", aby si promazal zrezivělá pouta. Cantervillský duch byl rozhořčen. Podruhé se rozhodl vyděsit rodinu svým démonickým smíchem. Ze dveří vyšla paní Otisová a přinesla mu lahvičku "Tinktury doktora Dobella", protože se obávala o jeho zdraví. Po několik dalších dnů nevycházel ze svého pokoje a přemýšlel, jak Američany vystrašit. Vše si pečlivě naplánoval, ale na chodbě nečekaně spatřil jiné strašidlo. Vyděsil se a utekl zpět do svého pokoje. Po chvíli se rozhodl, že si půjde s tím druhým strašidlem promluvit. Náhle zjistil, že to není strašidlo, ale ložní závěs, koště, kuchyňský sekáček a dýně. Otisovi chlapci ho přelstili. Rozhodl se, že se přestane pokoušet strašit vyslancovu rodinu. Stále ještě procházel večer chodbou, ale snažil se, aby o něm nikdo nevěděl. Naolejoval si řetězy "Tammanyho mazadlem s vycházejícím sluncem", zul si boty a oblékl se do černého pláště. Jednu noc, když byl na cestě ke knihovně, z kouta vyskočila dvojčata a zakřičela mu do ucha "Baf!". Po této události už ho nikdo nespatřil na noční výpravě. Jednoho dne Virginie běžela kolem Čalounové komnaty a někoho tam zahlédla. Byl to cantervillský duch. Vypadal sklíčeně a Virginii ho bylo líto, proto vstoupila a začala si s ním povídat. Duch ji zavedl do jeskyně, kde se Virginie pomodlila za jeho duši a Bůh mu odpustil. Několik dní poté byl Simon de Canterville slavnostně pohřben.

Hlavní postavy:
Simon de Canterville - Duch, který musel strašit na zámku Canterville, protože zabil svou manželku.

Hiram B. Otis - Americký vyslanec, který koupil zámek Canterville. Osvícený muž, neměl pochopení pro nadpřirozené jevy.

Virginie - Krásná, milá, půvabná, laskavá a nebojácná dívka, vyslancova dcera. Vysvobodila ducha z jeho prokletí tím, že se za něj modlila.

Hlavní myšlenka díla:
Hlavní myšlenkou díla je srovnání evropské romantiky a nostalgie v podobě strašidla s představiteli Nového světa(Amerika) - rodinou amerického vyslance.

Umělecké a kompoziční prostředky:
Dílo je psáno chronologicky, autor používá kontrast (strašidlo x moderní Američané), přirovnání (nehybný jako vytesaná socha a nestvůrný jako sen šílencův), přímou řeč, personifikaci (skvrna se objevovala).

Hodnocení:
Kniha se mi velice líbila, byla jednoduše napsaná a měla také krásné obrázky. Samotný příběh byl velice zajímavý a opravdu vtipný. Úsměv na tváři mi vydržel po celou dobu, co jsem ho četla. Mé vydání obsahuje bohužel jen tuto povídku, ale ani to mi nezabránilo, abych si knihu nekoupila. Je to kniha pro děti od dvanácti let a má příjemně velké písmo, na které už nejsem moc zvyklá. Od Oskara Wilda jsem měla možnost přečíst si také povídku Zločin lorda Artura Savilla, která se mi také líbila, ale Strašidlo cantervillské se mi líbilo o něco víc. Knihu bych doporučila všem, kteří jsou už unaveni dlouhými a složitými romány a chtějí si odpočinout. A také těm, kteří nikdy nepřečetli nic víc než časopis.

Ukázka:
Bylo asi čtvrt na tři zrána, a pokud mohl duch zjistit, nikdo nebyl vzhůru. Přesto, když se šoural ke knihovně, aby se podíval, jestli ještě zbyly nějaké stopy po krvavé skvrně, vymrštily se z kouta dvě postavy, jež divoce mávaly rukama a zaječely mu do ucha: "Baf!"
Jat panickým strachem, což bylo za těchto okolností zcela přirozené, pádil ke schodišti, ale zjistil, že tam na něj čeká Washington Otis s velkou zahradní stříkačkou. Obklíčen takto svými nepřáteli ze všech stran a dohnán téměř k nejhoršímu, zmizel do velikých železných kamen, v nichž se naštěstí netopilo, a musel cestovat domů rourami a komíny, takže se dostal do své světnice příšerně zmazaný, zbědovaný a zoufalý.
Po této události ho už nikdo nespatřil na noční výpravě. Dvojčata na něho mnohokrát číhala a každé noci rozházela po chodbách k značné nelibosti rodičů a sloužících ořechové skořápky, ale vše nadarmo. Bylo zřejmo, že duch byl tak raněn na svých citech, že už se nezjeví.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama