Březen 2010

Xindl X - Chemie

31. března 2010 v 20:38 | Ape.in |  Songbook
Tahle písnička je sice o drogách, ale nějakym způsobem mi připomíná mě samotnou. Nejenom kvůli tomu, že studuju léčiva a právě teď se učim farmakochemii. Taky do sebe často sypu kdejakej prášek, taky mi připadá, že nemam život ve svý moci a taky je mi mizerně. Ty slova mě prostě z velký části vystihujou, ne že bych byla ňákej feťák, ale tak nějak pocitově se z touhle písničkou dokážu ztotožnit.




Zpátky na dně

28. března 2010 v 22:26 | Ape.in |  Dear Diary
Tak jsem si myslela, že budu v pohodě, že už jsem tu depresi nějak překonala, ale jen co jsem 2 dny přestala pít ty svoje čajíčky, je to zase tam, kde to bylo. Brečím, zase.
Po půl flašce vodky jde všechno, bez ní nejde nic. Někde uvnitř mě je něco špatně. Mám pocit že to sama nezvládnu a jediná možnost je cvokař. Zní to strašně, ale je to asi jediná osoba, která by mi dokázala pomoct. Mam v sobě nějakej divnej blok, vždycky když o mě někdo projeví zájem, tak vycouvam. Všemožně mu vysvětlim proč ne a pak fňukam, že mě nikdo nechce. Nedokážu to, prostě nedokážu. Nedam tomu ani šanci, vždycky se schovam do tý svojí ulity a čekam až to bude pryč. Mam hrůzu z toho, že když projevim o někoho zájem a třeba se s nim budu chtít jenom vyspat (po půl flašce vodky samozřejmě), tak už se ho pak nezbavim. Tohle je asi největší tajemství mýho nitra, který jsem vám prozradila. Bojim se vztahů, bojim se, že mi někdo ublíží a nedokážu si nikoho najít. A když se mi někdo líbí, tak zase nestojí on o mě, ale tj asi normální.
Svět se zdá být příliš složitej. I když budu vypadat, že jsem v pohodě, tak nikdy nebudu. Moc nad všim přemejšlim, to je muj největší problém. Připadám si nemocně, protože se nedokážu vyrovnat se sebou samou, se svejma problémama a s životem. Připadám si jako simulant, ptž problémy má přece každej. Připadá mi, že tohle přece nemuže bejt normální. A křičím,  uvnitř sebe křičím o pomoc, protože tohle na sobě nenávidim a chci to změnit.

Diplomky od Nikitky

25. března 2010 v 19:04 | Ape.in |  Diplomas
diplom 26

diplom27

Děkuju :-*

Narozeninový dárek

24. března 2010 v 20:55 | Ape.in |  Writings
Mám pro vás povídku :) Je to jenom jednorázovka, na dlouhý věci neni čas a já u toho nevydržim :) i když pořád tak nějak doufam, že Půlnoční cestu dopíšu ptž ten příběh v hlavě mam, ale prostě to nejde :)
No tak tady je zase něco z mojí hlavy, je to fantasy, zkuste se na to podívat kritickým okem, budu ráda za každou připomínku :) snad se vám bude líbit :)

oddělovač
K osmnáctým narozeninám jsem si přála auto, to mi však nemělo být souzeno. Místo toho na mě doma čekala malá krabička ukrývající nový ipod a několik kousků oblečení. Rodiče mě potom odvezli k babičce, která se tvářila, jakoby mi chtěla předat všechnu moudrost, kterou za ta léta nashromáždila. Co bylo ale ještě víc divné, poslala mámu s tátou nekompromisně pryč a tvářila se při tom tak tajuplně, jak jsem ji ještě nikdy předtím neviděla. Naivně jsem se zaradovala, že na mě nejspíš čeká vzadu za domem nové fáro, nebo alespoň ojeté, a rodiče o tom nevědí, jenže jsem byla vedle. Babička mě zavedla do kuchyně, kde měla nachystané pohoštění pro svou jedinou vnučku a posadila mě ke stolu. "Co se asi bude dít?" pomyslela jsem si. Tvářila se tak obřadně, až jsem začínala mít tušení, že neodejdu s pusou na tvář a obálkou s penězi v ruce jako obvykle.

Diplom pro Nikitku

23. března 2010 v 20:59 | Ape.in |  Diplomas
Diplomek pro mé nové SB Nikitku, doufám, že se bude líbit ;)

diplom Nikitka

10 důvodů, proč chodit s chemikem

22. března 2010 v 21:46 | Ape.in |  Chemical Sheets
Našla jsem na FB super skupinu Top 10 reasons to date a chemist, funny, tak jsem vám je musela ukázat :D Jinak v aj je ten význam lepší, překlad to občas maže a u bodu 2 si nejsem moc jistá. :)

1. Jsme vzhůru celou noc
2. Máme platné číslice
3. Pravidelně to děláme na stole
4. Milujeme Anal. chem.
5. Víme, jak zacházet s žhavými věcmi
6. Vždy nosíme ochranu
7. Umíme vyrobit dobré drogy
8. Máme přístup k etheru a ethanolu (100% čisté)
9. Neustále se učíme a zdokonalujeme naše techniky
10. Vždy jsme ochotní k novým experimentům

Nevzdávám se

19. března 2010 v 21:29 | Ape.in |  Dear Diary
Ahoj lidi :) tak jsem se zas jednou rozhodla podat vám hlášení o svym podělanym životě xD Proč ten titulek? Nevzdávam se, bojuju se špatnou náladou jak se dá. Nejsem žádnej depresivní začátečník, táhne se to se mnou už pěknejch pár let a konkrétně tahle deprese u mě trvá už 3 měsíce, asi chápete, že je to na mašli. Nicméně nakoupila jsem si třezalkovej čaj, ptž má antidepresivní účinky a taky jim hodně banánů a mléčnejch výrobků, ptž v těch jsou látky, ze kterejch vzniká serotonin. A fakt se mi na 2 dny povedlo bejt relativně v pohodě, nejvíc včera :) No ale dneska už je to zase horší. Zjistila jsem, že nejvíc v pohodě jsem v laborce, ptž nemam vubec čas nad ničim přemejšlet a baví mě to takže se soustředim hlavně na práci no, horší to je když dorazim domu ... V úterý jsem zas celej večer brečela a ráno jsem se pak probudila s nateklym okem, naštěstí splasklo než jsem dorazila do školy xD
Snažim se vymyslet si nějakou činnost, abych nemohla myslet na to špatný, ale posledně na zumbě už jsem si zase připadala hrozně, je nás tam tolik, že se tam ani nevejdeme a stejně si připadam sama :( Stejný je to když jdeme s kámoškou na diskotéku, ptž i když tancuju připadá mi, že kolem mě nic neni, jakoby tam všude byly jenom figuríny a já, je to hroznej pocit, když si připadáte sami v davu, horší než bejt někde sama. A já si připadam jako loutka, dělam to, co se po mě chce, jakoby mě někdo tahal za neviditelný provázky. Něco ve mě je špatně a já nvm co, ale chci to řešit, nevzdám to, ničí mě to.
Bohužel tim, že se snažim co nejvíc zaměstnat mi pomalu začíná připadat, že je toho na mě moc. Moc školy, moc všeho. A nikdo kdo by mě zachránil na obzoru. Myslim, že pro mě nepřijede ani princ na bílym koni ani upír v nablýskanym volvu. Musim se z tohohle snu už konečně probudit.
Jo a taky koukam na skvělej upírskej seriál. Jmenuje se to Blood Ties a je to o soukromý detektivce, který pomáhá upír a řešej různý podivný případy, za kterejma stojej démoni, čarodějnice a podobný nadpřirozený bytosti. A taky toho upíra hraje hezkej herec, doporučuju ;)

Slipknot - Snuff

15. března 2010 v 19:10 | Ape.in |  Songbook
Už dlouho jsem vám sem nepostla žádnou písničku :) Dneska mam pro vás jednu smutnou, kterou mam ráda už dlouho, pořád jí mam ještě v mp3ce a asi mě ani nikdy neomrzí. BTW neškatulkujte skupiny, i když se můžou Slipknoti zdát neposlouchatelný, několik písniček maj fakt úžasnejch (teď teda myslim balady).



Alenka

11. března 2010 v 17:33 | Ape.in |  Movies, TV Series & Videos
Včera jsem konečně byla na svojí vysněný a dlouho očekávaný Alence v říši divů. A byla to bomba. Oblíbená knížka, oblíbenej režisér a oblíbenej herec spojený do jednoho filmu, prostě skvělá kombinace. Hrozně mě překvapil děj, protože jsem čekala klasickou Alenku, 7 letou holku, která propadne dírou v zemi do říše divů, a ono nic. Alence bylo totiž 19 a měla se vdávat, na říši divů už dávno zapomněla, ale historie jako by se opakovala. Začátek byl skoro stejnej jako původní Alenka. Byla v zahradě, běžela za bílym králíkem, propadla dírou, našla nápoj "vypij mě" a koláč "sněz mě", ale jakmile prošla dveřma tak za sebou zavřela i původní Alenku a od týhle chvíle byla Alenka nová. Burtonova Alenka totiž spojuje oba díly knížek a je takovým jejich pokračováním. Co bylo dál, na to se radši podivejte sami ;)
Byla jsem v 3Dčku takže parádní, ale nebyly tam žádný výrazný efekty pro 3D, nebylo tam moc věcí letících přímo na vás ani jeden pád do prostoru za druhym, ale lidi a tvorové byly prostě trojrozměrný, toť vše. Hodně hezká byla hudba, lepší byla instrumentální než zpívaná, ptž Avril prostě neumí moc zpívat. No a Kloboučník byl prostě nejlepší a taky kočka Šklíba, ale pro tu mam slabost už od malinka :D Jediný co mi přišlo divný, byl překlad dvojky Tweedledum/Tweedledee alias Tydliták a Tydlitek, tady přeložený nějakou divnou spatlaninou obou verzí: Tydlidum a Tydlidee to mi přijde fakt uhozený, ale možná je to tim, že jsem zvyklá na jiný překlady.
Jednim slovem doporučuju, bylo to hezký a určitě se to bude líbit všem Alenkofilům a Johnnydeppofilům :D

Jmenovka za bleskovku

11. března 2010 v 8:46 | Ape.in |  Diplomas
Hlásím se z Prahy xD a přináším jmenovku za bleskovku od Seleny


No nic mě už asi hrabe, musim do školy tak páá xD

Nervy v kýblu

7. března 2010 v 23:40 | Ape.in |  Dear Diary
Ahoj lidi, asi už všichni spíte co? Já usínam nad bilancema na ingy :-/ chyběj mi 2 příklady, tak chci aspoň 1 ještě dodělat ptž v úterý píšu.
Přemejšlim, že to tady pozastavim, zatim asi ne, ale budu nad tim dál přemejšlet. Spousta lidí si teď ruší blogy, mě už to moc nebaví, občas si sem akorát přijdu vylít srdíčko a vás už to určo taky musí nudit, co? :) No to jenom abyste se nedivili až tady jednou bude napsáno pozastaveno.
Heslo uplynulých několika dní: Life sucks! Nic nového pod sluncem no. V sobotu jsem 5 hodin probrečela, následně jsem usoudila, že se sebou musim něco udělat, takže se pokoušim zahnat deprese třezalkovym čajem, tak uvidíme jak to zabere. Já samozřejmě jako chemik bylinkám moc nevěřim xD
Řikám si, co je se mnou sakra špatně? Nějak pořád nemůžu najít "toho pravýho" nebo aspoň nákýho a už mě to štve. Taky se pokoušim zhubnout, protože se na sebe nemužu už ani podivat, nelíbim se sama sobě, zatim mam dole 3 kila, ale ještě tak 5 bych chtěla. Nenávidim sebe sama, poslední dobou jsem nepříjemná a vznětlivá, pořád se hádam s mamkou a to jsem doma jenom o víkendu. Došlo to až tak daleko, že jsem o ní napsala něco hnusnýho na FB a ona se to dozvěděla a byla z toho scéna samozřejmě a nakonec jsem si musela smazat všechny lidi, jejichž mamky znaj tu mojí. Když jsou to slepice, tak je mít v přátelích fakt nepotřebuju.
Taky teď víc čtu, už se zase snažim schovat do jinýho světa, ale ono se to stejně moc nedaří. Jediná věc, která mě poslední dobou baví a pomáhá mi se odreagovat a uvolnit stres a tyhle mizerný nálady, je zumba. Asi neznáte, je to takový tancování, který spojuje latinskoamerický tance a vychází trochu z aerobiku, ale jenom tak trochu, že prostě cvičíte podle někoho, kdo předcvičuje. Je to fajn :)
Jinak čekam, kdy se nervově zhroutim, ptž v tu sobotu jsem k tomu fakt neměla moc daleko. Stejně si za všechno mužu sama, možná kdybych změnila nějakym způsobem pohled na svět, ale já nvm jak. Neustále čekam, že přijde někdo a naučí mě žít, ale vim, že nikdo takovej nikdy nepřijde. Je to marný.

Co to?

3. března 2010 v 21:42 | Ape.in |  Dear Diary
Čau lidi, dneska se mi stala nejvíc haluz věc - omylem jsem vlezla do jinýho pokoje na kolejích :D Normálně si jdu ze zumby a jak jsem byla unavená, tak jsem vubec nevnímala a jedu si výtahem a najednou výtah zastavil a vlez do něj nějakej kluk, jenže mě nedošlo, že ještě nejsem v 10. patře, takže jsem vystoupila a vesele si to štrádovala k našemu pokoji. No jenže to nebyl náš pokoj :D A ještě ke všemu byly jenom přivřený dveře, takže jsem tam vlezla, bylo zhasnuto, což už je samo o sobě divný, ptž u nás se pořád svítí. Když jsem se sehnula, že si sundam kozačky tak jsem si všimla že má někdo na chodbě skatový boty, který u nás nosim jenom já a vubec mi to nedošlo jenom jsem si řekla: "Kdo tu má skatový boty??" Pak jsem se koukla na věšák a byl tam šedivej kabát kterej jsem si taky nepamatovala :D Navíc u nás je všude plno bot a věšáky ověšený bundama (já tam mam 3 a dvoje boty) a tady nic :D No ale pořád ještě mi nedošlo, že jsem jinde, až když jsem se podivala na poličku a byl tam přišpendlenej vzkaz od správce, že se budou instalovat obklady, tak mě zase napadlo: "Co je to sakra za blbost, vždyť my obklady máme!" :DD No a pak jsem se koukla na číslo pokoje, který bylo na tom vzkazu napsaný a objevila jsem místo 1024 724. Takže jsem zase fofrem vycouvala, zhasla a přivřela a pádila k výtahu a do našeho 10. patra :D Pak jsem se ještě radši podivala, jestli jsem fakt správně :D No tak to vidíte, já prostě nemužu bejt normální, to už je vážně krize :D